Krása spasí svět
Podstata hvězdy není v tom, aby svítila,
Nebo postupovaly její touhy k Zemi,
A ty nehledej podstatu ve velkém
A vlastně ani v malém,
Nýbrž v čistém čisté uvidět –
To je píseň celého Vesmíru!
(Úryvek z ODKAZU)
Celý text ZDE:
Podstata hvězdy není v tom, aby svítila,
Nebo postupovaly její touhy k Zemi,
A ty nehledej podstatu ve velkém
A vlastně ani v malém,
Nýbrž v čistém čisté uvidět –
To je píseň celého Vesmíru!
Krása spasí svět. Ale nejen krása, kterou vidí všichni, ale ta pravdou naplněná, kterou pouhým okem vidět není: krása duše a srdce – srdce upřímného a duše čisté přečisté.
Člověk – to je tvůrce, když tvoří dobré, a to znamená věčné.
Když člověk píše písně kvůli písním – tak to není tvůrce.
Vždyť píseň je přece nutné psát proto, aby tobě pomáhala a ostatním zajišťovala pravdu, to je štěstí.
Když člověk zpívá jen proto, aby všichni uslyšeli, jak dobře zpívá a jak je dobrá jeho píseň – ničí tím svět, neboť je sobecký, dřímá v něm veliká pýcha. Potom není tvůrce. Je třeba zpívat tak, a takové písně, po kterých člověk, když je uslyší, řekne: „Já tak chci
žít!“, a proto: vysazovat stromy, ne je kácet, ženu milovat jednu, а ne ji navždy zradit.
Když se člověk zaobírá nějakým řemeslem jen kvůli tomu řemeslu – tak to není tvůrce.
Když člověk staví dům proto, aby ho postavil, a ne proto, aby v něm žila šťastná rodina a rodily se šťastné, božské děti – tak to
není tvůrce.
Na první pohled se zdá, že všichni ti lidé dělají dobré, světlé, věčné. Ale cíl (to je jejich myšlenka a jejich činnost) se nesoustředí na Věčnost – není úplný, je ohraničený. To znamená, že ti lidé mají energii zakončenou, neúplnou, netvořivou. Jejich energie má konec – je ohraničená – taková energie se projevuje jako zničující.
Tvůrce písně píše a zpívá kvůli západu a východu, kvůli slunečnému dni i silnému lijáku, kvůli hvězdám na nebi i samotnému nebi modrému, ve jménu těch nejdražších očí i nejteplejších rukou –to je ve jménu Lásky, ve jménu Věčnosti. Energie těchto lidí nemá hranici, ona otevírá nové prostory a nové možnosti, neboť tito lidé jsou – tvůrci.
Přesně takový význam má prvopočáteční myšlenka, to je cíl v činnostech člověka.
Tvoř dobré pro Zemi, když můžeš, ale pro sebe – až potom.
Nezmýlíš se
Alexandr Savrasov, Vědění Prvopočátků
