Co jsou dolmeny? Kdo jsou Duchové dolmenů?

Do dolmenů odcházeli lidé - naši dávní předci, aby zachránili vědění počátečního zdroje na Zemi, tzn. vědění od Boha, které tehdy vlastnili v plném rozsahu. Tato vědění dovolí budoucím pokolením obnovit harmonii na Zemi, vrátit radostný a šťastný život lidem.

Již před mnoha tisíci lety věděli, co se stane na Zemi a čím se stanou lidé. Proto, aby zachránili vědění pro svoje potomky, začali lidé odcházet do dolmenů, aby jejich duše i jejich vědění zůstaly na Zemi.

Říká vám duše,
Žijící v dolmenu:
Nejsem smutná a není mi zle,
Vy nedělejte si vrásky,
Jen život převrátili jste ve zlo.
Tak dejte aspoň částečku
Své lásky a dobroty,
Zlo a sobeckost z duše vyžeňte,
Pýchu sejměte z hrudi,
Čisté a prosté srdce
Napoví, jak se chovat –
Jít životem jako pět píseň
Nebo trávou se plazit.
Ten, co je napůl hladový,
Všem říká,
Že mysli světlají,
Druhý jde životem s horlivostí,
Připomínající vonící květy,
Jen žádný nejde od Boha,
A způsobují škodlivé lži.
Popřemýšlej, kde je tvoje cesta,
Uvěř v sebe a světlé touhy.

Přání Duchů dolmenů

Okolo dolmenů potkávám často lidi. Prakticky všichni, až na malé výjimky, bývají smutní, užaslí. Duchové by chtěli 
usmívající se lidi, veselé a šťastné. Je jim hořce a smutně, když lidé nejsou veselí. Říkají, že lidé jsou stvořeni v lásce a radosti, 
smutek je jim uložen.

Přání od nich:

 Netvařte se uraženě
 Zapalte světlo v srdcích svých,
 Vzlétněte jako překrásný ptáček –
 Ať v duších nastane svítání.
 Hledej, člověče, osvícení –
 Celý smysl svého bytí.
 V hledání přijde probuzení –
 A později vyrosteš duší.

Někdy leží u dolmenů kytice nebo olámané větvičky kvetoucích stromů. Duchové říkají, že je těší lidská přízeň. Jen 
v žádném případě není potřeba trhat květiny a lámat větvičky ze stromů. Stačí jim upřímná láska, vycházející ze srdce. Duchové nepotřebují fyzickou náklonnost, jako jsou květiny a podobné.

Přichází svítání nad vlastí mojí,
Přichází svítání v srdcích lidí, 
Skončil čas závisti a zla,
Přišel čas veselí a dobra.
Duchové Dolmenů

Přišel čas, kdy je potřeba udělat další krok k pochopení a porozumění: Kdo jsi, proč jsi tady a kde začít. 
První a nejzákladnější věc – žít duší. My – jsme děti Boha, a božské za nás nikdo neudělá.
Pro dnešního člověka je základní věcí – postarat se o to, aby byl šťastný.
Buďte tak laskaví a nic za to nechtějte.
Nepovyšujte nikoho, abyste tím ponížili sebe jako člověka. Například Puškin – výborný básník. On je výborný 
jako básník, ale v něčem jiném už nemusí být takovým dobrým. 

Ty sice nepíšeš básně, ale tvoje laskavost je veliká, reakce a účast k cizí bolesti – v tom jsi ty velikým.

Nepovyšuj se,ani neponižuj, buď ke všem spravedlivý. U povyšujícího se dochází k degradaci, u ponižujícího se dochází také k degradaci.
Nehovořte o zvířatech – naši menší bratři, neboť 
v tento okamžik se jim podobáte. Říkejte to tak – naši přátelé.
 

Všichni Duchové směřují svoji mysl 
k jednomu – k Lásce. Je potřeba to následně promyslet. Co 
udělat, aby z nás všech nevyzařovalo zlo, urážky, odpor, ale 
naopak, vyzařovala Láska. Přišel čas zamyslet se nad tím, aby 
se v každém z nás zvětšovala míra laskavosti. My – jsme děti 
Boha, a jestli budeme chtít, můžeme mnoho.

Alexandr Savrasov, Vědění Prvopočátků