Vědění o barvách a jejich vlivu na vše živé

Bez světla a barvy všechno hyne. V přírodě jsou všechny barvy duhy a stovky odstínů. Listí na stromech a tráva jsou zelené barvy. Energie této barvy se harmonicky spojuje s nebeskou modří. Tyto dvě barvy si nejsou vzájemně cizí, naopak, přitahují se, což má veliký význam pro Zemi – pro její 
obvyklý pohyb po její orbitě.

Každý druh byliny, stromu, keře je energeticky spojen s hvězdami, tzn., s nebeskými tělesy. Měli byste vědět, že všechna nebeská tělesa jsou mezi sebou energeticky spojena. Jedna bez druhé nemohou existovat. I oni se starají jeden o druhého, vzájemně si chybí, radují se, stejně jako my se staráme o svoji rodinu a svoje blízké. Když je nějaké nebeské těleso nemocné, druhá tělesa, energeticky s ním spojená, také začínají být nemocná, je jim smutno a dělají vše pro to, aby nemocné těleso zachránili.
 

U Boha není nic nesmyslné, všechno má rozum, mysl a své konkrétní předurčení. V noci svítí na nebi hvězdy, na mnohých z nich jsou živí tvorové. Někteří z těchto tvorů mají k nám lidem negativní vztah. Ale nemusíme se bát, neboť jsme pod ochranou, protože jsme synové (dcery) Boha. Mám na mysli člověka, tvořícího k obrazu i podobě Boží, a ne šíleného biorobota, vydělávajícího peníze a ničícího tím všechno živé kolem sebe.

Zelená barva – barva života. Když zelená přechází na jinou barvu, např., hnědá, znamená to, že tato rostlina splnila svoji misi a přechází do druhého stavu, jako hnojivo pro zemi. 

Chci poznamenat – ne odpad, který je potřeba uklidit a zneškodnit, ale zejména jako nezbytné hnojivo. Bůh je ve svém tvoření opravdu veliký!
 

Proč vidíme Slunce někdy červené, jindy žlutavé s různými tóny odstínů? Protože v různou dobu býváme různí. Ráno v nás převládají jedny energie a večer zase jiné. Slunce reaguje na naše energie, a proto se mění jeho barva. Slunce totiž odráží náš vnitřní stav, přesně to, co ze sebe vyzařujeme. 
 

Na Slunci bývají skvrny – to od lidí odchází v určitém životním období taková energie. Říká se, že Slunce je nebezpečné, může vzniknout rakovina kůže atd. Slunce samo o sobě nemůže být zlým nebo dobrým. Ono samo se, jako planeta, nemůže změnit. Slunce mohou udělat nebezpečným pouze energie lidí, nebo, naopak, ho mohou udělat měkkým a laskavým. Když bude od lidí vycházet energie Lásky, Slunce bude vyzařovat energii lásky.
 

Všechny rostliny na Zemi, všechny zvířátka, ptáčci i rybičky, žijící ve vodě, žijí v klidu a harmonii, a do kosmu vypouštějí teplou energii lásky. Jen člověk, od kterého veškerý život závisí, ne vždy žije v klidu a harmonii. Květiny – pozemská sluníčka. Oni svítí Slunci, darují mu svoji krásu, radost a svoji píseň – tedy lásku. Vědí, co je jejich předurčení, ctí svoji krásu a zaslouženě přijímají obdiv lidí. Nabíjí se touto energií lásky, naplňují se jí, a pak, spojujíce se svými paprsky s paprsky Slunce, tuto lásku mu předávají. Takovým způsobem dostává Slunce skrz květiny další energii lásky. Moudrý Stvořitel bral v úvahu nedostatek lásky 
v určitém období. Slunce přece nemá vyhasnout, má svítit a dávat v potřebném množství svoje teplo Zemi.
 

Nikdy neřežte květiny ani nekupujte řezané v obchodech. Kupujete tak mrtvoly. Kdybyste věděli, jakou bolest a utrpení si tím přinášíte domů, jedním slovem „smrt“, nikdy byste řezané květy nekoupili, ba ani nepřijali. Kupujte květiny v květináčích, živé!

Od autora: Jednou jsem přijel do města a schválně zašel do obchodu s květinami. Zeptal jsem se květin, jak se cítí – a uslyšel jsem sténání a pláč. Povídali mi: „Prosili jsme, aby nás nezabíjeli, tak moc jsme chtěli žít a svítit Slunci. Křičeli jsme, plakali jsme, ale oni nás zabili“

Alexandr Savrasov, Vědění Prvopočátků